Upanišady

Momentálne vypradane!

Nejvzácnější a nejstarší literární poklad Indů, svaté vědění, slovo boží, které trvá od stvoření světa, až je svatí ršiové milostí boží uzřeli a zvěstovali smrtelníkům. Starověcí indičtí mudrci, ršiové, se domnívali, že vesmír představuje předivo různých vztahů, že věci, které se jeví, jako by stály samy a odděleně, jsou ve skutečnosti spjaty s jinými věcmi. Proto hledali vyšší moudrost, než jsou pouhé světské znalosti, a soustředili svou pozornost především na hledání odpovědí na ty nejzávažnější otázky lidského bytí: o uspořádání světa a místě, které v něm zaujímá člověk, o jeho podstatě, schopnostech a možnostech. Své poznání shrnuli do textů upanišad (8.-3. stol. př. n. l.), nejvýznamnějších posvátných textů staré Indie. Tyto skvosty světové literatury, nejstarší filosofické texty v dějinách lidstva, svým kulturním významem srovnatelné s biblí, však nepředstavují žádný ucelený myšlenkový systém, ale spíše bohatý zdroj podnětů k zamyšlení a domýšlení. Najdeme v nich filosofické rozpravy, hluboké mystické vhledy i různé spekulace, epické příběhy a překrásné básně i konkrétní poučení slavných guruů o správných způsobech meditace. Některé upanišady představují základní texty filosofie advaita-védanty, jiné ovlivnily různé sekty lidového hinduismu i asketickou jógu. Učení upanišad se stalo rovněž východiskem Buddhova učení a prostřednictvím buddhismu pak ršiové předali své hluboké duchovní poselství i ostatním národům Asie. V 19. stol. upanišady ovlivnily rovněž řadu západních myslitelů (mj. A. Schopenhauera, u nás např. O. Březinu). I dnes se na ně odvolává většina nejvýznamnějších učitelů jógy na Západě. Třináct nejstarších a hlavních upanišad (Brhadáranjaka, Čhándogja, Aitaréja, Taittiríja, Kaušítakí, Íšá, Katha, Kéna, Mundaka, Prašna, Mándúkja, Švétašvatara a Maitrajaní) ze sanskrtských originálů přeložil náš přední indolog Dušan Zbavitel, jenž texty doprovodil i podrobnými poznámkami na základě starých komentářů (mj. Šankary a jiných myslitelů) i moderních indických a západních badatelů či překladatelů (Rádhakrišnan, Aurobindo, Olivelle ad.).